Jaro II.

Fešáci

1:MC#my čekali jEaro, a zHatím přišel mrC#máz,
tak strašlivou zEimu nezHažil nikdo z nC#más,
z těžkých černých mrEaků se stHále sypal snC#míh
a vánice sEílí v porHyvech ledovC#mých.
Z chEýší dřevo mizí a mHouky ubývá,
dF#mo sýpek se raději už nHikdo nedívá,
zvEěř z okolních lesů nám stHála u dveří
F#ma hladoví ptáci přilHétli za zvěří, a stále blC#míž.
2:Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
když vystrašenej soused na okno zaklepal:
"Můj synek doma leží, v horečkách vyvádí,
já do města bych zašel, doktor snad poradí."
Půjčil jsem mu koně, a když sedlo zapínal,
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:
"Nejezdi naší zkratkou, je tam příkrej sráz
a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj!"
3:Na to strašný ráno dnes nerad vzpomínám,
na tu strašnou chvíli, když kůň se vrátil sám,
trvalo to dlouho, než se vítr utišil,
na sněhové pláně si každý pospíšil.
Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám,
kterým bych v té bouři nejel ani sám,
a pak ho někdo spatřil, jak tam leží pod srázem,
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.
*:NC#měkdy ten, kdo spEěchá, se dHomů nevracC#mí ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:02:23.618+00:00
Výsledky hledání: